Báseň na dosah eidosu : Ke stopám fenomenologie v ruské literatuře a literární vědě

Soubor (většinou značně krácených) knižních a časopiseckých studií Z. M. (údaje o jejich prvním publikování viz v Ediční poznámce, s. 325–327); s autorovým Úvodem (s. 5–6) a s oddíly: Fenomenologie a sémiotika (s. 7–58, se studiemi: Husserlova fenomenologie a ruská literární teorie 20. století; K pomezí filozofie a moderny básnické i literárněvědné; Fenomenologická inspirace českého strukturalismu; Tropus v ohnisku významu, tvaru a hodnoty; Teoretičtí dvojníci životopisného autora; Subjekt lyricko-epické básně; K neviditelnosti estetické hdnoty); – Fenomenologie a ruská moderna (s. 59–182, mj. se studiemi: Věc a surréalité /K dominantám moderny ruské a moderny české/ {mj. o Nezvalovi a Teigovi}; Kolikerá's, kráso knížek básnických /Z článku o třech nových překladech lyriky z let 1994 a 1995/ {o výborech z poezie B. Pasternaka, S. Jesenina a T. Rózewicze}; Marina Cvetajevová a vznešenost poezie; Systémové ratio a láskyplné srdce /Z recenze na knihu Mariny Cvetajevové Básník a čas/; Labutín ruské poezie pražské /Z článku o knize Vjačeslava Lebeděva Koncerty bez publika/; Ruská básnická avantgarda /Metody jejího zkoumání a náš poválečný vývoj/); Naděje let šedesátých (s. 183–227); Z úvah nad chodem času (s. 229–287, se studiemi: Kulturní dědictví jako filozofický problém; Dvojí tvář schématu; Rámcový plán záměrnosti; Virtuóznost či „metahabilita“?; Z protokolů o nebeských setkáních filozofů a básníků; „Bolí mi... celá cimra“ /příspěvek k Hrabalově poetice/; Fenomenologie světnice) – Rozhovory a odpovědi (s. 289–327, viz rozpis).