Dějepisectví mezi vědou a politikou : Úvahy o historiografii 19. a 20. století

S autorovou Předmluvou a poděkováním mnohým (s. 5–8) a s oddíly: Zrození (s. 9–102), se studiemi: Václav Vladivoj Tomek a František Palacký: pohled do badatelské dílny a myšlení o dějinách (s. 11–33, s kapitolami: Tomek a Palacký – osudové setkání; Tomek, univerzita a žáci; Badatelská dílna: Tomek versus Palacký; Názory na dějiny); Německá medievistika v českých zemích a studium sociálních a hospodářských dějin (s. 35–77, mj. s kapitolou: Spor o výklad dějin raně středověkých Čech: Julius Lippert, Hans Schreuer, Jan Peisker a Josef Šusta /s. 68–71/); Bedřich Mendl a sociální dějiny středověku (s. 79–102); – V zajetí marxismu (s. 103–169), se studiemi: Kontinuita a diskontinuita husitologického bádání 50. a počátku 60. let 20. století (s. 105–122); František Graus: proměny pojetí krize pozdního středověku (s. 123–138); Otázky recepce francouzské historiografie v českém prostředí: totální dějiny, dlouhé trvání a mentality (s. 139–169); – Inovace a inspirace (s. 171–232): Středověká prosopografie (s. 173–201); Mikrohistorie a historická antropologie (s. 203–218); Dějiny umění a sociální historie (s. 219–232); – Závěr: Dějiny dějepisectví jako ego-historie (s. 233–240); – se soupisem Výběrová bibliografie (s. 241–254), se jmenným rejstříkem.