Rytmus a smysl v lyrice

Studie rozvíjí Fauconnierův a Turnerův pojem „mentálního prostoru“ v oblasti lyriky; podává nejprve přehled teoretických modelů dvojího založení (až k verši / větě) a dvojí působnosti („mentálního konstruování“) lyrické řeči (J. Durdík, E. Sievers, B. Ejchenbaum, V. Žirmunskij, J. Tyňanov, B. V. Tomaševskij, M. Červenka, O. Zich), pokračuje připomenutím teoretických analogií mezi lyrikou a hudbou (F. Daneš), pojednáním o strukturalistickém uvažování o vztahu zvuku a smyslu v lyrice (J. Mukařovský) v porovnání se souběžnými postřehy J. V. Sedláka. Studie traktuje pojmovou dvojici „atmosféra/rytmus verše“ a „atmosféra/rytmus situace“, vycházejíc z možnosti spojitelnosti určitých zvukových prvků s určitými charakteristikami (hodnotami), spjatými nejčastěji s tělesným prožíváním. V závěru se studie pokouší řešit problém disparátnosti dvou různě založených „mentálních prostorů“ lyriky představou „fraktální dimenze“ (L. Hřebíček).