Načítá se…
Článek
„Ženské psaní“ jako inscenace limit textu
Současná bibliografie (po roce 1945)
Studie o pojmu „ženské psaní“. Autor se opírá o koncepty soudobé literární teorie a filosofie (feministická literární teorie, gender studies, poststrukturalismus; J. Derrida, M. Foucault, J. Kristeva aj.), vyděluje přitom čtyři mody „nepřítomnosti“ ženy v literárním diskursu (absence, přebytek, vyloučení, odklad) a svůj přístup demonstruje na analýze textu S. Richterové Slabikář otcovského jazyka. Pojem ženského psaní mu výsledně není dán biologickou kategorií pohlaví, ale jeho reflektovanou a kritickou pozicionalitou vůči nárokům diskurzivní praxe falogocentrismu.
Uloženo v:
Hlavní autor: | |
---|---|
Typ dokumentu: | Článek |
Jazyk: | Čeština |
Země vydání: | Česká republika |
In: | Česká literatura -- Roč. 56, 2008, č. 2, duben, s. 201–227 |
Forma/žánr: | |
Odkazované dílo: | Richterová, Sylvie. Slabikář otcovského jazyka -- [próza] |
Témata: | |
Tagy: |
Žádné tagy
|
Citace: |
MATONOHA, Jan: „Ženské psaní“ jako inscenace limit textu. Česká literatura. Roč. 56, 2008, č. 2, duben, s. 201–227. |
MDT: | 396 82.0 885.0-3 (048.8) |
---|---|
ISSN: | 0009-0468 |