Adaptace pověsti o dívčí válce v české humanistické literatuře

Studie sleduje, jak bylo v humanistické literatuře traktováno téma tzv. dívčí války. Autorka navazuje na koncepty historického narativismu a ptá se, jakou roli hrála reprezentace této války v humanistických příbězích českých dějin a jejich ideologických prvcích (např. ve vyprávění o vzniku monarchické formy vlády). Dále se soustřeďuje na dobové představy o různých typech femininity, genderovém řádu a jeho narušení, stejně jako na koncept „virago“ tedy defeminizovaného panenského individua nadaného mužnými ctnostmi. Autorka ukazuje, jak byl příběh o dívčí válce navázán na strategie získávání mecenátu, především dvorského, a na individuální a kolektivní sebeprezentace učenců. Zabývá se rozdíly mezi ztvárněním tohoto mytologického konfliktu v latině a vernakulárních jazycích, kde se mnohem více uplatnila např. komika se sexuálním podtextem. Bio-bibliografická poznámka o autorce studie připojena na s. 951.