Příběh kmene : pásmové skladby jako archiv české meziválečné avantgardy

Studie analyzuje české pásmové skladby jako specifickou formu epiky, jako alternativní pól české historické avantgardy, a v kontextu dlouhých skladeb evropského modernismu. Autorka konstatuje, že pásmové skladby se v historii evropské avantgardy vyskytovaly na švu celků. Rovněž čeští avantgardisté vnímali „Pásmo“ G. Apollinaira jako báseň přechodu a je podstatné pojmenovat, od čeho a k čemu, a následně korigovat zavedený výklad vztahu české historické avantgardy k paměti a minulosti. Raná česká avantgarda nahlížela sebe sama jako hnutí bez historie, vycházející z bodu nula, avšak pásmové skladby jsou významně orientované na minulost. Paměť, minulost a mýtus jsou inherentní složkou pásmových skladeb – forem novodobé epiky. Bio-bibliografická poznámka o autorce studie připojena na s. 788.