K otázce zákonů realistického umění

Autor reaguje na studii „O objektivním charakteru zákonů realistického umění“ (In: Voprosy filosofii, 1953, č. 4) V. S. Kemenova, v níž Kemenov správně poukazuje na to, že zákony ve vědách, zabývajících se uměním, jsou odrazem objektivních procesů v přírodě a společnosti, probíhajících mimo lidské vědomí a nezávisle na něm. Podle autora však zůstává problematický Kemenovův pojem „zákony umění“, který může být zaměňován se: 1. zákony společensko-historickými; 2. zákony subjektivního (estetického) odrazu skutečnosti v individuálním mozku; 3. zásadami a postupy, jichž umělec vědomě používá při zobrazování skutečnosti a které, jde-li o realistické umění, odpovídají svému objektu, tj. skutečnosti přírodní i společenské.