Nalezení střední cesty : liberální výzva utrakvistů Římu a Lutherovi

Monografie představuje českou utrakvistickou církev 15. a 16. stol. jako pozitivní příklad možnosti spojení tradičního pojetí křesťanského vyznání a rituálu s liberálním pojetím správy církve a s tolerancí k zastáncům méně ortodoxních názorů a praktik; – s kapitolami: Nesnáze se střední cestou v dějepisectví; Prolegomena: první století utrakvismu (1415–1527); Kuriózní střet utrakvismu s Lutherem; Bohuslav Bílejovský a zeměpis utrakvistické ekleziologie; Pavel Bydžovský a druhý střet utrakvismu s Lutherem; Utrakvistická konzistoř, pražský arcibiskup a krátké líbánky; Zlidovění utrakvismu: spor o Českou konfesi (1575); Pravověrnost a snášenlivost: utrakvisté a luteráni (1575–1609); Utrakvisté proti kurii: liberální či autoritářská církev (1575–1609); Kurie přitahuje oprátku: postup konfesionalizace (1575–1609); Utrakvisté pod trojitou konzistoří podobojí – výhodné soužití (1609–1620); Životnost a číselná převaha utrakvismu za Majestátu Rudolfa II. (1609–1620); Bílá hora, 1620: přepodstatnění a proměnlivý odkaz utrakvismu; – mj. o uvedených osobnostech.