Zásahy adaptace : ke studiu literatury ve filmu

Autor studie se zamýšlí nad tím, jak dnes můžeme lépe porozumět filmové adaptaci. V úvodní části příspěvku jsou načrtnuty proměny myšlení o intermediálních transpozicích mezi literaturou a pohyblivými obrazy. Reflektován není jen obrat v angloamerické oblasti započatý před přibližně dvaceti lety, ale také to, jak se k danému fenoménu stavěli ruští formalisté a jak do debat přispěli čeští badatelé. Pro další úvahy nad zfilmovanými knihami jsou stanoveny tři interpretační perspektivy, jež jsou dále rozvíjeny: intertextuální, intermediální a kulturně-sociální. První dvě perspektivy daly zřetelně najevo, že posuny k materialistickému pohledu nezmenšily zájem o estetickou povahu adaptace, tvárnost nového textu. Předmětem interpretace jsou filmy J. Hustona a J. Ivoryho. Kromě analýzy textu a výkladu relací mezi knihou, scénářem a filmem přistupuje autor studie k adaptaci i z kulturologických, sociologických a ekonomických perspektiv. V závěrečné části článku se zabývá problematikou autorství filmového přepisu a opírá se o specifický případ, v němž najatý právník posuzoval autorský podíl při vzniku scénáře vzešlého z prózy V. Vančury „Marketa Lazarová“. Debaty v tvůrčí skupině, jež předcházely natáčení a ovlivňovaly proces vzniku, pak dokresluje na příkladu „Démantů noci“ Jana Němce. V samotném závěru pak autor na příkladu Hustonovy „Africké královny“ poukazuje na specifické problémy při vzniku filmové adaptace.