Struktura vývoje : Studie literárněhistorické

Soubor studií (pro 1. vyd. /Odeon 1969/ sestavil autor), toto vyd. rozšířeno o Dodatek (tři studie, dokončené po vydání knihy); s Úvodem (s. 9–16) a s oddíly: Literární historie, její problémy a úkoly (s. 17–77: Východisko a předmět literární historie, Vývoj literární struktury, Geneze literárních děl a jejich vztah k historické skutečnosti, Dějiny ohlasu literárních děl, Literárněhistorické celky); Rekonstrukce literárního pohybu (s. 79–178: Obrození jako problém literární, Funkce slovanství v procesu obrozenské literatury. K polaritě národní individuálnosti a světovosti v literatuře 19. století, Umělecké realizace proletářské poezie, O modernosti v literatuře historicky, Kategorie kontinuity); Polarita romantismu a realismu (s. 179–280: Ke sporům o romantismus, zvláště Máchův, Umění Boženy Němcové, Motivace „rozervanosti“ v Nerudově poezii let padesátých, Poznání skutečnosti v Povídkách malostranských. K otázce Nerudova realismu); Konkretizace literárního díla (s. 281–321: Problematika ohlasu Nerudova díla); Z dějin české literární kritiky a literární vědy (s. 323–480: Mácha jako literární kritik, Koncepce modernosti v Nerudově literární kritice, Formování Šaldova kritického typu, Celistvost literárního procesu. K vývoji teoretického myšlení v díle Jana Mukařovského); Dodatek (s. 481–562: Mezi poezií a prózou. K funkci veršovaného románu v žánrovém systému české literatury 19. století, Český literární mýtus o Slovensku, K vývojovému postavení Erbenova díla v české literatuře); s poznámkou bibliografickou (s. 597–600, s přehledem původního publikování statí), se jmenným a věcným rejstříkem (pro 1. vyd. sestavil F. V., pro toto vyd. redakčně doplněno).