Kastrující stín svatého Garty

Dva kafkovské eseje: Kastrující stín svatého Garty (s. 7–32, česky poprvé in: Host 16, 2000, č. 4, viz zázn. č. 25425); Překlad jedné věty (s. 33–58, poprvé publikován v časopise L'Infini v r. 1991, knižně jako čtvrtá část knihy Les testaments trahis /Paris, Gallimard 1993/, česky zde poprvé – počeštil autor; – na příkladu jedné věty z třetí kapitoly Zámku (srovnáním německého originálu, vlastního překladu a tří různých verzí francouzských překladů /Alexandre Vialatte, 1938; týž s četnými opravami C. Davida v poznámkách, 1976; Bernard Lortholary, 1984/) Kundera osvětluje osobitost Kafkova umění, s kapitolkami: Překlady, Metafora, Metafora jako fenomenologická definice, Bohatost slovníku, Obecná poznámka o problému autority, Opakování, Sémantický smysl opakování, Jiný příklad nutného opakování, Melodický význam opakování, Digrese o kráse opakování, Velký dech, Typografický obraz, A nakonec poznámka o velkých a malých písmenech; – k oběma esejům jsou připojeny: Jako doplněk: Umění věrnosti (s. 59–65; pod názvem L'art de la fidelité publikováno v r. 1994 v le Monde) a Jako epilog: Hranice nepravděpodobného už není střežená (s. 67-[71]; krátká kapitola z poslední autorovy esejistické knihy Le rideau /2005/).