Imagines corporis : Tělo v české moderně a avantgardě

Soubor studií, s Úvodem „Oko vidí?“: Tělo-prostor-čas jako základní antropologicko-ontologické kategorie v umění slova a obrazu české moderny a českého surrealismu. Teoretická východiska, pozice, perspektivy (s. 9–43, mj. s kapitolkou: Tělo-duch, tělo-básník: Březinova myšlenka antropologické báze uměleckého tvoření) a s oddíly: Trauma ztracené integrity: fantasma dilacerace těla v (post)romantismu (s. 44–147, s kapitolami: Děs z rozdělení. K antropologii celistvosti v literatuře českého biedermeieru /na příkladě Erbenovy balady „Zlatý kolovrat"/; Figury morbidní antropologie. Fragment a torzo jako konstitutivní prvek Štyrského vizualizace Máchova Máje); Ruiny archi/tektoniky světa (a těla): signatury destrukce a konstrukce v umění symbolistické moderny (s. 148–266: Melancholie roztříštěného bytí: ruiny jako pokus o estetickou inscenaci vědomí přelomu epochy. Nástěnné malby Tanečního sálu na zámku v Bruntále /1899–1900/; Blízkost a distance / Březina a Bílek: mezi kultem umění a mýtem života); Antropologie totálního fragmentu: polymorfie, inkoherence, parcialita a totalita v surrealismu (s. 267–394: Svět strachu a strach před světem v českém surrealismu 30. a 40. let; Tautologie a metamorfóza. K sémiotice tělesnosti v surrealistické lyrice Vítězslava Nezvala; Oralizace a olfaktorizace oka. Vizuální a literární antropologie čichu v díle Jindřicha Štyrského); Závěrem (pohled nazpět): od destabilizovaného těla k virtuálnímu tělu (s. 395–418); – s Autorskou poznámkou (s. 419), se soupisem literatury (s. 420–447), s Ediční poznámkou (s. 448), se jmenným rejstříkem.