Vypravěč : Kategorie narativní analýzy

Monografie; s autorovou předmluvou Úvod aneb Vykročení (s. 9–15) a s kapitolami: Vypravěč (Teoretické návrhy pro analýzu a systematizaci vyprávěcích způsobů – historická perspektiva), s. 17–111, s podkapitolami: První návrhy pojetí vypravěče a utváření teorie vyprávění /Na cestě k systému. Typologie vypravěče epického textu; Ontologie literárního díla; Od formy ke struktuře/; Souvislejší návrhy pro analýzu vypravěčské strategie /Hledisko ve vyprávění; Škála vyprávěcích postupů/; Komplexní systémy /Vypravěč jako zprostředkovatel v komunikační situaci mezi příběhem a čtenářem; Vypravěč jako vztah k ostatním složkám vyprávění; Strukturní model perspektivy; Fokalizace; Subjekt-objekt-subjekt narativní situace; Signifikační systém narativních způsobů s využitím lingvistických kategorií řeči; Obecný model perspektivy a jiné cesty/; – Nespolehlivost (s. 112–180: Nespolehlivý vypravěč; Teoretické návrhy pro analýzu nespolehlivosti; Nespolehlivost ve vyprávění; Nespolehlivé vyprávění; Multiperspektivní vyprávění; Implicitní autor; Nespolehlivé vyprávění II.); – Intersubjektivita (s. 181–225: Mimesis a subjekt; Kam s mimesis?; Návrhy kognitivního přístupu pojetí mimesis; Kam se subjektem?; Subjekt v Pražské škole; Určující podíl kontextu; Jak narativ modeluje perspektivu; Intersubjektivita); – se soupisem literatury (s. 226–235), se jmenným rejstříkem, s Poznámkou autora (s. 239).