České konzervativní myšlení

Doktorská práce, s Úvodem: České konzervativní myšlení (s. 5–18) a s kapitolami: František Jan Vavák, kritik Francouzské revoluce, český sedlák (1741–1816) /s. 19–41/; – Staročeši (1848–1891). František Palacký (1798–1876) a F. L. Rieger (1818–1903) /s. 43–82, mj. s podkapitolami: F. Palacký: Krasověda a anglický základ jeho myšlení; Národnostní otázka: Češi v Rakousku; Problematika náboženství/; – Josef Pekař (1870–1937) /s. 83–104, s podkapitolami: Kontext; Pekařova vědecká metodologie; Pekař a Masaryk; Pekař a politika; Závěrem: Masarykova moderní státnost/; – Agrárníci (1918–1938). Antonín Švehla (1873–1933) a Milan Hodža (1878–1944) /s. 105–150/; – Katolický konzervatismus (1890–1938). Jakub Deml (1878–1961) /s. 151–224, s podkapitolami: Kontext; Deml a jeho tvorba, tvorba a Deml; Kým byl Deml ovlivněn? {Otokar Březina (1868–1929); Demlův katolicismus}; Naplnění snu? Sokolství! {Umělec: sen, idea; Sokolská čítanka}; Bod zlomu {Chybějící článek: Šlépěje XIII.; Katolický sen: ideový program konzervativce; Svědectví o Březinovi: důvod k vyobcování}; Třicátá léta, časopisy Řád, Akord, Na Hlubinu; „Vstávání z mrtvých“ Jakuba Demla; Demlův antisemitismus; Závěr; Dodatek č. 1 a 2/; – Druhá republika: pokus o konzervativní státnost? (30.9.1938 – 15.3.1939) /s. 225–265/; – Konzervativci v době komunistického totalitarismu (1948–1989) /s. 267–298, s podkapitolami: Kontext; Konzervativci v rámci protikomunistických aktivit {mj.: Charta 77 a konzervativci v ní}; Konzervativci v exilu: Rio Preissner (1925-[2007]); Vnitřní exil: Vladimír Čermák (1929–2004); Závěr/; – Epilog; – se soupisem pramenů a použité literatury (s. 305–311).