Příručka českých církevních dějin : [Sv.] 5. Doba barokní katolicity (1650–1750). Doba osvícenská (1750–1848)

S kapitolami: Potlačení reformace (s. 15–50); Převýchova misiemi a duchovní správou (s. 51–64, mj. s podkapitolami: Jezuitští misionáři Firmus, Koniáš, Mateřovský a Třenický; Koniáš a pálení českých knih; Propagační písně /s. 57–64/); Církevní život ve vrcholném baroku (s. 65–90); Organizace řeholního života (s. 91–106); Život lidu (s. 107–117); Barokní liturgie a kulty (s. 118–187, mj.: Úcta svatováclavská /s. 152–155/; Jan Nepomucký – světec evropského baroka /s. 155–165/; Spory o svatého Jana /s. 167–173/; Úcta cyrilometodějská /s. 173–179/; Úcta sarkandrovská /s. 180–182/); Barokní kořeny národního obrození /s. 182–187/); Barokní misie (s. 188–208); Česká barokní kultura (s. 209–233: Česká barokní kultura; Literární baroko; Duchovní píseň v baroku; Barokní kazatelství; Hudební baroko; Výtvarné umění v baroku); Ráz doby, přehledy (s. 234–240); – Tereziánský barok v českých zemích (s. 247–300, mj.: Lidové náboženské písemnictví; Kramářské písně /s. 292–300/); Pronikání osvícenství (s. 301–318: Jansenismus na české půdě; Svobodné zednářství; Učené společnosti; Zrušení jezuitského řádu); Osvícenská reforma církve (s. 319–373); Částečná restaurace církve (s. 374–400); Ráz doby, přehledy (s. 401–405); – se soupisy literatury (s. 241–244; s. 407–414).