Co dělá fikci fikcí

S autorčiným Úvodem (s. 9–13) a s kapitolami: Zaostřeno na fikci; Fikční a historické životy (Hranice a hraniční případy) /s podkapitolami: Režim třetí osoby; Režim první osoby/; Freudovy chorobopisy a otázka fikčnosti (Fikce a životní příběh; Freudovy narativní záměry; Freudovo narativní líčení; Freudovo pojetí historiografie); Žánrová ambivalence Proustova Hledání (Teoretické předpoklady; Textové dilema; Interpretační přístupy; Ideový komentář; Alternativní řešení); Porušit a zlomit kód fikčního životopisu (Marbot Wolfganga Hildesheimera) /Narativní nevědění; Autor a vypravěč; Paratextová prezentace/; „Usínám a probouzím se“ (Anomálie simultánního vyprávění) /Neuznaná kategorie; Nevhodné možnosti čtení; Pokus o normalizaci); Signály fikčnosti (Naratologický pohled) /Úrovně analýzy; Narativní situace; Vypravěči a autoři/; „Druhý autor“ Smrti v Benátkách (Vypravěč a protagonista; Bod obratu; Okamžik pravdy; Fantastický spodní proud; Teoretická otázka); Pierre a Napoleon u Borodina (Úvahy o historickém románu); Optika a moc v románu (Z Foucaulta odvozené přístupy k fikci; Foucault a román; Naratologické aspekty: Průhlednost; Vševědoucnost; Fokalizace); – se soupisem citovaných děl (s. 230–252), se jmenným rejstříkem (s. 253–261).