Dvojlomná zrcadlení : Dílo Karla Herloše-Herlosssohna v českém literárním kontextu

Monografie; s Úvodem (s. 5–9) a s oddíly: Karel Herloš a Češi (s. 11–62, s kapitolami: Recepce Herloše v zemích Koruny české během jeho působení v Lipsku /1825–1849/ {Časopis Der Komet; Herlošova beletristická tvorba}; Recepce v českých zemích po Herlošově smrti – potvrzení přínosu české literatuře a českému národu /1849–1904/; Literárněhistorická recepce Herloše od začátku 20. století do současnosti); – Herlošovy romány jako historicko-romantické obrazy z doby husitské (s. 63–146: Obraz mistra Jana Husa; Obraz krále Václava IV.; Obraz Jana Žižky; Obraz krále Jiřího z Poděbrad a „posledního tábority“; Historická epocha v synkretismu postupů literárního romantismu); – obr. příl. (s. 147–166); – Herlošovy romány v kontextu české historocké prózy druhé čtvrtiny 19. století (s. 167–199: Herloš – „český“ Walter Scott?; Modely české historické prózy a poetika Herlošových románů; Spřízněné stereotypy – husité a kaolíci, resp. Češi a Němci); – Almanach Mephistopheles a Herlošovy romány v dotyku s dílem Karla Hynka Máchy (s. 200–286: Almanach Mephistopheles /1832/ [spr. 1833]; Češi a česká minulost v politicko-satirickém almanachu Mephistopheles; K. H. Mácha a almanach Mephistopheles {Baláda; V chrámu; Návrat; Křivoklad; Pouť krkonošská; Duše nesmrtelná; Máj}; Stopy herlošovské poetiky v díle Karla Hynka Máchy {Intimní dotyk Máchova díla s Herlošovým Posledním táboritou; Smrt romanticky rozervaných milenek; Mezi nebem a zemí; Vězeň, otcovrah, šílenec; Strach z „nedozírného nic“; Osud a cizí vina; Lidmila – Jarmila; Krajina a prožívající subjekt}); – Závěrem (s. 287–291); – se soupisem pramenů a literatury (s. 292–305), se jmenným rejstříkem (s. 306–309).