Echa expresionismu : Recepce německého literárního hnutí v české avantgardě (1910–1930)

Monografie; – s Úvodem (s. 7–17) a kapitolami: Vztah české předválečné avantgardy k expresionismu v rámci „nového umění“ (1910–1914) (s. 19–41, s kapitolami: Přijetí expresionistické lyriky: František Langer, Karel Čapek a F. X. Šalda; Za nové drama a divadlo: Josef Kodíček a Ervín Taussig); Německý literární expresionismus a česká meziválečná avantgarda (1920–1930) (s. 42–90, Německé expresionistické hnutí v dvacátých letech a jeho recepce v oblasti překladů; Orientace staré i nové; St. K. Neumann a časopisy Červen a Kmen; Zdeněk Kalista a recepce Ivana Golla; Karel Teige a jeho poměr k expresionismu; František Götz a počátky Literární skupiny; Polemika o expresionismus I: Götz versus Teige; Polemika o expresionismus II: Götz versus Čecháček; Götzův odvrat od expresionismu; Götz versus Kodíček: „Odklon od německé kultury“; Bedřich Václavek a jeho kritika expresionismu; Poslední slovo k expresionismu: F. X. Šalda); – se Závěrem (s. 91–97) a Literaturou (s. 98–106); – dále obsahuje rozsáhlou Bibliografii zaznamenávající texty vztahující se k poměru české avantgardy k německému expresionismu za léta 1910–1930 (s. 107–400, 71 oddílů /zahrnuje publikace a články vztahující se k německému expresionismu jako celku; literaturu věnovanou jednotlivým představitelům německého expresionismu/, celkem 1675 položek, se soupisem pramenů a s rejstříky); – s poznámkou o autorce (zadní záložka).