Jezuitské divadlo ve službě zbožnosti a vzdělanosti

Monografie; – s Úvodem (s. 9–13) a s oddíly: Docta pietas jakožto cíl jezuitské výchovy (s. 15–26); Vznik jezuitského divadla a ignaciánská spiritualita (s. 27–41); Rétorika a divadlo: teoretická východiska k jezuitské dramatické tvorbě (s. 43–71, s kapitolami: Jacobus Pontanus: poeta fit; Jacob Masen: návyk a aplikace pravidel; Bohuslav Balbín: fikce je duše poesie; Jakob Bidermann: porušování konvencí s ohledem na diváky); Hlavní témata jezuitských her (s. 73–103, Členění podle námětu /s podkapitolami: Biblické hry; Hagiografické hry; Historické hry/; Členění tematické /Poustevnictví a život v ústraní, marnost tohoto světa; Konflikt mezi učitelem a žákem, rodiči a dětmi; Svobodné rozhodování a rozlišování duchů; Vztah mezi mocí duchovní a světskou; Ortodoxie versus hereze; Prvoplánově didaktické hry, aktualizace v jezuitském dramatu; Ošklivost hříchu, zlo a svody démonů/); Herec a divák – dvojjediný cíl jezuitských her (s. 105–122, Hlavní cíle jezuitského divadla; Alegorie jako pomůcka pro diváka; Požadavky kladené na autory her); Jezuitské divadlo a odkaz antické vzdělanosti (s. 123–131); Jezuitské divadlo mezi humanismem a barokem: periodizační exkurz (s. 133–147); – s Prameny a použitou literaturou (s. 153–158); s Jmenným rejstříkem (s. 159–163).