V síti dějin literatury národního obrození

Monografie reflektující faktograficky i teoreticky období národního obrození je inspirována Kuhnovým pojetím paradigmatu, Ricoeurovou hermeneutikou a recepční estetikou kostnické školy; – s Prologem (s. 9–12) a s oddíly: Historik versus dějiny (s. 13–51, s kapitolami: Obrazy zasazené v rámu: Obrození v literární historiografii 19. století; Obraz, nebo rám? Obrození a strukturalistická koncepce dějin literatury; Transparentní obraz: Dějiny literatury a ideologie; Modely kultury v kubistickém zátiší: Obrození jako předmět sémiotické analýzy; Pohyblivé obrazy v hermeneutickém rámu: Metodologická východiska); Předpoklady paradigmatu (s. 53–127, Stručná zpráva o „zázraku vzkříšení“; Mezi odpovědí a otázkou /1/; Vlastenci bez národa, národ bez vlastenců; Vlastenectví z obran zrozené; Mezi odpovědí a otázkou /2/; Jazyk vlasteneckého cítění; Mezi odpovědí a otázkou /3/; Osobnosti; Pohyblivé centrum; Na počátku bylo slovo); Paradigmatický charakter obrození (s. 129–212, Konstrukt a historická skutečnost; Na počátku byla (česká) literatura; „Přípustný klam“ Rukopisů; Kollárovy vzdušné zámky; Mezi odpovědí a otázkou (4); Slávy dcera a neviditelná ruka mýtu); Transformace (s. 213–290, Mezi odpovědí a otázkou /5/; Pod křídly osvícenského klasicismu; Od cizáckých hradů k českým chaloupkám /ve třech krocích/; Mezi odpovědí a otázkou /6/); Od paradigmatu k diskurzu (s. 291–342, Karel Hynek Mácha: Mezi labutí a Lůnou; Romantické jablko sváru; Odemykání zevnitř; Pomocná ruka filozofie; Karel Jaromír Erben: Mezi anachronií a mýtem; Karel Havlíček Borovský: Mezi mýtem a skutečností); – s Rekapitulací aneb úvodem pro netrpělivé (s. 343–355); s Prameny a literaturou (s. 370–387); s Jmenným rejstříkem (s. 388–395).