Dějiny československo-bulharských vztahů

Ze sedmi oddílů dějin se literárními vztahy zabývá oddíl první Hluboké kořeny našeho přátelství s bulharským lidem s kapitolami Počátky česko – bulharských a slovensko – bulharských vztahů (mj. o Cyrilu a Metodějovi a V. Vratislavu z Mitrovic), Bulharsko v díle našich obrozenců (zejm. o G.Dobnerovi, V. F. Durychovi, J. Dobrovském), Česká odborná a krásná literatura o Bulharsku v první polovině 19. století (mj. o S. K. Macháčkovi, P. Chocholouškovi, J. Jungmannovi, J. J. Jungmannovi, P. J. Šafaříkovi a V. Hankovi), Bulharsko v díle F. L. Čelakovského a jeho současníků (mj. o J. Kollárovi), Podíl P. J. Šafaříka na rozvoji česko – bulharských a slovensko – bulharských vztahů, Počátky česko – bulharské a slovensko – bulharské spolupráce (o V. Hankovi, P. J. Šafaříkovi, J. F. Šumavském a o vydávání bulharské literatury v Praze), oddíl druhý Vzájemné vztahy v době národního obrození, mj. s kapitolami Podíl Josefa Meissnera na česko – bulharských vztazích, Georgi S. Rakovski a česká veřejnost (mj. o B. Němcové), Tajný česko – bulharský spolek Pobratim (o politické činnosti K. Sabiny a J. V. Fričovi), Dubnové povstání roku 1876 a jeho ohlas v českých zemích a na Slovensku (o ohlasu událostí v dílech J. Nerudy, A. Jiráska, S. Chalupky, v lidové slovesnosti a české publicistice), Konstantin Jireček a Bulhaři, Ohlas rusko – turecké války v letech 1877 – 1878 v české a slovenské veřejnosti (mj. o E. Krásnohorské, F. L. Riegrovi, S. Hellerovi) a oddíl třetí Rozvoj spolupráce po osvobození Bulharska ruským vojskem (1878 – 1918) (mj. o A. Heydukovi).