Předmluva

Dvojí předmluva: Pouze pro ty, kdo předmluvy zásadně nečtou (s. 5–6); Pro čtenáře této knížky (s. 7); antologie světového a českého literárního humoru, utříděná do čtyř oddílů, za nimiž následují rozpravy E. F. : Co to vlastně znamená – moudrý blázen? (s. 44–49); Kdo byl bratr Jan Paleček doopravdy?, Odkud jsou historky o Kacafírkovi? Žil Enšpígl skutečně, nebo si ho někdo vymyslel?, Kdo je Nasreddin, co znamená hodža a co efendi?, Je Švejk moudrý blázen – nebo jen mazaný chytrák? (s. 109–128); Je tedy humor vlastně projevem moudrého bláznovství? (s. 154–160); Psát vážné básně je nesnadné, protože musejí mít obsah a smysl – legrační verše jsou jistě mnohem snadnější, chtějí jen pobavit. Dají se ale počítat k poezii? (s. 188–195); se závěrem (s. 196–198); s medailónky O autorech této knihy (s. 215–220, z českých autorů zastoupeni: Hašek Jaroslav, Haussmann Jiří, Herrmann Ignát, Olbracht Ivan, Poláček Karel); se slovníčkem Věcná hesla (s. 219–220, mj. : Nonsens, Slovesnost a literatura).