Článek

Od biologického kybertextu ku genetickej poézii

Současná bibliografie (po roce 1945)

Cílem studie je ukázat, že biologické texty nejsou „texty“ pouze v přeneseném významu, ale v plnohodnotném významu tohoto termínu, jak ho chápe postlotmanovská literární věda. Genetický text zapsaný v kódu DNA není biologickou obdobou tištěných knih, ale spíše biologickým kybertextem ve smyslu definice ergodické literatury podle E. J. Aarsetha. Kybertextový charakter živých buněk vytváří prostor pro nové formy remediace literárních děl v podobě biomédia, čímž otevírá nové horizonty pro literární tvorbu a generuje nové literární formy, jako je např. genetická poezie.

Uloženo v:
Podrobná bibliografie
Hlavní autor: Sýkora, Peter, 1956– (Autor)
Typ dokumentu: Článek
Jazyk:Slovenština
Země vydání:Slovensko
In:World Literature Studies -- Vol. 5 (22), 2013, n. 3, p. 39–53
Forma/žánr:
studie
Témata:
Aarseth, Espen, > 1965–
Davis, Joe
Kac, Eduardo
Bök, Christian, > 1966–
Wong, Pak
biomédia
genetická poezie
remediace
kybertext
Tagy:
Žádné tagy
Citace:
SÝKORA, Peter: Od biologického kybertextu ku genetickej poézii. World Literature Studies. Vol. 5 (22), 2013, n. 3, p. 39–53.
Více informací
Skupina Konspektu:82.0 Literatura (teorie)
MDT:(048.8)
Poznámky:Téma čísla: K diskurzu o digitálnej kultúre: (R)evolúcia textu a obrazu.
ISSN:1337-9275