Literatura v perspektivě života nebo život v perspektivách literatury : k hrabalovskému kalendáriu

Recenzní studie je věnována kronice života a díla Bohumila Hrabala „Hlučná samota: sto let Bohumila Hrabala, 1914–2014“, jež podle autora představuje nejcennější z publikací, které v roce Hrabalova jubilea vyšly. Kalendárium se vyznačuje kritickou prezentací bohatého a rozmanitého archivního materiálu, v němž jeho autoři zavěšují na životní osu spisovatele klíčové i okrajové životopisné a literární údaje. Jedná se první skutečně kritické zkoumání Hrabalova života, nejsoustavněji opřené o znalost pramenů. Kalendárium současně klade otázky, které již míří za jeho cílený horizont, neboť autoři neluští hádanky literatury, nýbrž předkládají peripetie života. Jelikož však Hrabal zaujímá k historii a k nejrůznějším událostem minulosti tvůrčí a místy až neznatelně ironický vztah, stálo by za úvahu podívat se na jeho život v perspektivě literatury (a nikoli jen na literaturu v perspektivě života), která navzdory výrazné literární stylizaci bývá považována za svého druhu realistickou a autentickou. Studie se zaměřuje na další využití alternativních pramenů, které by nám mohly napomoci odhalovat určité vypravěčské strategie, jež můžeme shrnout pod pojem iluze skutečnosti. „Realismus“ lze v Hrabalově případě vnímat jako specifickými strategiemi budovanou iluzi, které s přihlédnutím k alternativním kontextům můžeme lépe rozumět.