Prosinec 1920 ve verších proletářských básníků

Článek se vrací k obsazení Lidového domu dělníky 9. prosince 1920, jejich generální stávce a bojích s četníky. Zranění a mrtví se stali tématem proletářských básní a písní, které se věnovaly i zatýkání (Zápotocký) a dle jejich mínění zradě pravicových dělníků a vůdců ze sociální demokracie i policejním konfidentům. Mezi jejich autory bylo i několik známých básníků (Biebl, Hora), ale většina básní vznikla mezi lidmi a byla otiskována v novinách a zpěvnících, pokud to cenzura dovolila. Prosinec 1920 je první revoluční zkušeností československých dělníků a podnítil vznik Komunistické strany. Tři tisíce zatčených ve vězení vyráběly časopisy a nejen v nich se objevují básně S. Čecha, Karla Havlíčka Borovského, J. Vrchlického či F. Šrámka. Mezi dělníky na svobodě vznikly fondy na podpory zatčených i rodin po obětech. Článek je ukončen výzvou historikům, kteří by měli právě skrze „projevy lidových mas plasticky zachytit historické události“.