Učil jsem se od Foglara

M. Šimek vzpomíná na své návštěvy nemocného spisovatele J. Foglara v nemocničním pokoji v Krči a na vše, co tomu předcházelo. Když byl Šimek malý chlapec, chtěl chodit do skautu, ale protože to bylo ke konci 40. let, otec mu to raději nedovolil. Nakonec se do poloilegálního skautu dostal ve 14 letech, kdy se také seznámil se svým oblíbeným spisovatelem, Jaroslavem Foglarem. Z politických důvodů se Šimek nedostal na právnickou fakultu, tak šel i kvůli skautingu studovat pedagogiku. Po studiu se dostal do Semaforu, kam několikrát v rámci pořadu „Zavěšte prosím, volá Semafor“ Foglara i písničkáře Wabiho Ryvolu a společně si zazpívali o Rychlých šípech. Foglar pro něj byl tak důležitý, že jej v listopadu 1989 s sebou vzal i na setkání s Občanským fórem a zval jej do svých pořadů i po revoluci. Šimek považuje Foglarovo dílo za životní filozofii, za plné životního optimismu a morálky.