Hry o požáru : protektorátní drama jako příklad alegorické komunikace

Studie je věnována trojici dramat, která během okupace, v čase, kdy byla literární a divadelní komunikace velmi silně regulována protektorátní a říšskou cenzurou, pracovala s obdobně pojatým motivem požáru, jenž ohrožuje existenci rodinného podniku. Dramata „Hra na schovávanou“ (1939) O. Scheinpflugové a „Červený mlýn“ (1940) V. Wernera tento motiv použila jako snadno srozumitelný jinotaj, což jim umožnilo vyjádřit pocity národního ohrožení za dané politické situace. Hra O. Barényiové „Zámek Miyajima“ (1944) sice působí jako zdánlivě apolitická hra bez aktuálních konotací, nicméně v danou chvíli vyjadřovala postoj své autorky, která se s protektorátním režimem identifikovala. Analýzou a komparací trojí odlišné práce s jedním motivem studie ukazuje, jak se rozdílné autorské pozice v rámci jinotajné komunikace promítají do významové, myšlenkové a dějové konstrukce jednotlivých literárních děl. Bio-bibliografická poznámka o autorovi studie připojena na s. 136.